Jak se dělá knížka
aneb historie znovuvydání Zlaté knížky

O předloze
Postup zpracování knihy
Příprava pro publikaci na webu
Příprava pro tiskové vydání
Co se děje v tiskárně
Vazba
Výroba desek a finalizace knihy

Anotace publikace

Autor:	Kempenský, Tomáš
Název:	Čtvero knih o následování Krista
Originál:	Latinsky
Český překlad:	dr. Jan Nepomuk Sedlák (r. 1900)
Vydání:	Dědictví Svatojanské, 1921

•  Poznámky k překladu
Byly získány i jiné české překlady (J. Desolda 1870, J. Vejchodský 1924, K. Vrátný 1947, J. Pernikář 1990), ale překlad J. N. Sedláka je s nimi naprosto neporovnatelný, svědčí o velkém souznění překladatele s duchem autorovým, a dává knize mnohem větší kouzlo a sílu než překlady výše uvedené.

•  Poznámky k vydání
Vydání knihy Dědictví Svatojanského z roku 1921 není snad v žádné veřejné knihovně, ani v Národní knihovně ČR, ani v Centrální katolické knihovně apod.
Jiné vydání s překladem J. N. Sedláka lze s obtížemi občasně sehnat ve specializovaných antikvariátech duchovní literatury.

•  Autorská práva
Práva autorova jsou hájena českým autorským zákonem č. 121/2000 Sb.

1. Práva osobnostní (tj. rozhodování o užití díla a jeho způsobu, § 11) zanikají smrtí autora a jsou nepřevoditelná.
2. Práva majetková trvají dle § 27 odst. 1 po dobu autorova života a 70 let následujících po roce jeho smrti.
   1. Autor latinského originálu je středověký, tedy autorská majetková práva již hájena nemá.
   2. Překladatel zemřel dle našeho zjištění v roce 1930, tedy před více než 70 lety, a tedy ani on, resp. jeho dědicové, zákonem hájena autorská práva nemají.
   3. Kreslíř reprodukovaných perokreseb žil snad v 19. století.
3. Práva dle autorského zákona má i nakladatel (§ 87): "Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla." Kniha vyšla v roce 1921, tedy více než před 50 lety. Vydavatel, spolek Dědictví Svatojanské, dnes již neexistuje.

Je tak celá kniha – originální text, překlad, kresby i vydání – dílem "volným" dle § 28 autorského zákona: "Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít."

Bez časového omezení trvá pouze ochrana autorských práv osobnostních dle § 11 odst. 5 věty prvé, která stanoví, že po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden jeho autor. Ochrany se mohou domáhat osoby autorovi blízké (§ 116 obč. zákoníku). Doufáme tedy, že vydání pouze 3 ze 4 knih nesnižuje hodnotu díla.

Odříznutý hřbet

Předloze knihy (jejím prvním třem dílům) byl po vyjmutí z desek uříznut hřbet s vazbou, čímž vznikly samostatné lístky.

Jednotlivé lísky stránek byly následně skenovány, přičemž bylo nutno dbát přesného natočení stránky ve skeneru, aby byl výsledek rovný, neboť tisk na stránkách rovně zdaleka nebyl a následné otáčení obrázků by zkreslilo písmo. Nastavení skeneru (jas, kontrast, bílý a černý bod a gamma korekce) níže uváděné bylo výsledkem desítek zkoušek k co nejlepšímu výsledku skenování zažloutlého papíru s bledým textem a s obrázky.

Nastavení skenování

Výsledek skenování

Skener	UMAX Astra 1200P
Způsob snímání	Černobílá fotografie (256 odstínů šedé)
Rozlišení	300 ppi
Odstraňovaný rastr	Žádný
Filtr	Žádný
Jas	+ 20
Kontrast	+ 67
Bílý bod	200
Černý bod	30
Gamma	1,30

Byly vynechány některé stránky s obrázky nevážícími se k textu a pouze nefunkčně připomínajícími biblické výjevy. Chybějící čísla těchto stran uživatel internetu zřejmě ani nezjistí, neboť se plynule odstránkuje na stranu další.

Po mnohých zkouškách, jak mají být obrázky stránek na monitoru velké, prováděných především při rozlišení monitoru 1024×768 a 800×600 bodů, byly naskenované stránky zmenšeny na 37 % velikosti a ručně byly oříznuty okraje na konstantní velikost 332×583 bodů. Opět po mnohých zkouškách byl zmenšen pro zmenšení objemu dat počet barev (odstínů šedé) z 256 na 6, což je ještě dostačující minimum pro nesnížení kvality čitelnosti. Naposledy byly stránky vyretušovány od skvrn a kazů.

Výsledná průměrná velikost jedné stránky 24 kB ve formátu GIF (s bezztrátovou kompresí dat) je shledávána více než přijatelnou, navíc byl vyvinut způsob přednačítání další stránky webovým prohlížečem na pozadí při čtení stránky aktuální.

Byl též vyvinut způsob, jak na webových stránkách co nejvíce vytvořit dojem ze čtení, jako by to byla papírová kniha (JavaScriptová funkce mění při přechodu na další stránku plynule šířku, výšku a umístění obrázku stránky tak, že to budí dojem "odlistování" stránky. Pod postupně "otáčenou" stránkou se zároveň již odkrývá přednačtená stránka následující.

Byly vynechány některé stránky s obrázky nevážícími se k textu, shodně s internetovou verzí.

Hrubé skeny stránek v plném rozlišení a bezztrátovém formátu TIF byly rozeslány zájemcům o práci retušovací, neboť bylo třeba odstranit z obrázků skvrny, které zčásti vznikly při skenování hnědých dřevitých stop v papíru a zčásti byly na stránkách kazy tisku, z nichž většina byla též opravena.

Aby čtenář nezjistil chybějící stránky s vyřazenými obrázky, byly stránky přečíslovány s použitím autentických liter čísel z jiných stránek. Stejným způsobem byly přečíslovány i stránky obsahu.

Pro následný ofsetový tisk v tiskárně byly vyrobeny matrice pro výrobu kovolistů – tj. stránky byly zrcadlově převráceně vytištěny na matné průhledné fólie A4 (Rayfilm R1060 pro 1200 dpi, 125 g/m2) na laserové tiskárně s rozlišením 1200 dpi postskriptovým ovladačem tiskárny HP LJ 4050 PS, když umístění stránek na formát A4 bylo provedeno v sazebním programu CALAMUS, k němuž vydavatel získal zdarma platnou licenci.

Umístění (skladba) stránek na formát A4 bylo vždy po 4 knižních stránkách, přičemž byly seřazeny tak, aby se daly po natištění druhých stran a rozstřižení do dvojic skládat do přehnutých svazečků po 4 listech, z nichž se bude sešívat knižní vazba. Pro správné umístění stránek v sazebním programu byla nejprve připravena v tabulkovém procesoru tabulka, která provádí rozvržení stránek automaticky pomocí zadaného vzorce. Bez takové pomůcky se není možno ve změti nenavazujících čísel stránek orientovat.

Další nastavení tisku průhledných blan: po mnohých zkouškách bylo zvoleno rastrování 250 lpi (vzhledem k rozlišení tiskárny 1200 dpi je to neúměrně jemný rastr, to aby nedocházelo k zobrazování šedých tónů v textu pomocí rastrování a písmena tak byla "hladká" a zcela "černá", a tak se nejvíce blížila originálu).

V tiskárně se vyrobí nejprve z průhledných blan "kovolisty". Blány se potištěnou stranou přiloží na tyto tenčí "plechy" s fotocitlivou vrstvou, tzv. se "namontují", tj. přesně rozmístí tak, aby vyplnily co nejlépe plochu kovolistu a navzájem "lícovaly" při tisku z druhé strany papíru, a osvítí se ultrafialovým světlem. Poté se kovolisty chemicky leptají, přičemž vrchní vrstva na nich zůstane pouze na neosvícených místech (kde byl text), a osvícené části se ve vývojnici odleptají. Kovolist se upne jako tisková předloha na hlavní válec ofsetového tiskařského stroje.

Ofsetový stroj tiskne tak, že se kovolist jiným přiléhajícím válcem namočí vodou, přičemž ta se neudrží na neodleptaných místech, která ji odpuzují. Další přiléhající válec je "napatlán" tiskařskou černí (rovnoměrnost pokryvu vrstvou barvy zajišťuje celá soustava mnoha dalších válců s dobře seřízeným přítlakem, které si postupně barvu – původně hustou kaši plněnou do stroje špachtlí – navzájem předávají a po sobě tence rozmazávají) a tu předá naopak pouze na ta místa, která nejsou mokrá, neboť voda tiskařskou čerň nepustí, tedy nanese se jen na místa, kde má být text.

Vysvícený kovolist	Stroj na osvit kovolistů	Ofsetový tiskařský stroj

Z takto namazaného kovolistu se obraz sejme na přiléhající další, poněkud pružný, "tiskový" válec (při tomto se obraz zrcadlově převrací, a proto se předloha zhotovuje zrcadlově obrácená), a ten již tiskařskou čerň obtiskuje na papír. Pro naše účely jsme sehnali žlutější papír Volumen, který připomíná staré tisky a je příjemnější na čtení.

Po tisku jedné strany se papír vkládá do stroje znovu pro tisk z druhé strany.

Celý tento proces namáčení kovolistu, nanášení na něj barvy, obtištění obrazu na tiskový válec a obtištění z něho na papír probíhá však rychle a za jedné obrátky válce s kovolistem. Naše kniha se tiskla rychlostí 50 stran A3, tedy obrátek stroje, za minutu.

Tiskařská čerň je velmi levná, ale při tak malém nákladu, jakým jsme požadovali tisknout, je největším tiskovým "nákladem" kromě ceny papíru lidská pečlivá práce při přípravě kovolistu (zvláště rozvržení a montáž blan) a vyčištění a jemné nastavení ofsetového stroje, což je i v dnešní době stále alchymie.

V tiskárně se natištěné papíry formátu A3, každý s 8 knižními lístky, rozřežou na dvojlisty a ořežou se tak, aby ze všech stran o něco přesahovaly požadovaný výsledný formát, neboť přesné zaříznutí je třeba provést až po sešití "knižního bloku".

Jaká bude vazba, se musí vědět již před tiskem stránek. Pro lepenou vazbu se užívají samostatné lístky stránek, pro naši vázanou vazbu se používají dvojlisty. Ty se skládají v našem případě po čtyřech a přehýbají do svazečků, čemuž musí odpovídat číslování stránek.

Kompletování svazečků stránek	Improvizované zařízení pro naříznutí hřbetu	Nařezávání v detailu

Jednotlivým svazečkům se připraví otvory pro protahování šicí jehly s nití, v našem případě tak, že se ručně lupínkovou pilkou v upínacím zařízení na 4 místech do asi 1 mm hloubky naříznou jejich hřbety. Poté se svazečky ručně protahují nití a řetízkovým stehem uchycují od spodního k vrchnímu jeden na druhý, přičemž je důležité dbát na průběžné náležité utahování, a zároveň nepřetržení niti. Tak tedy vznikne knižní blok.

S plnou pozorností	Instruktáž	Jehla a silnější nit	Schéma řetízkového stehu

Sešívali jsme ručně klasickými jehlami a knihařskou lněnou nití vhodnou pro ruční šití. Je to povznášející práce, kterou se naučí každý, kdo má trochu šikovné ruce, i když je třeba pečlivosti a trpělivosti.

Mezitím v kartonáži (Knihařství JŠ Olomouc) vyrobili dle našeho návrhu klasické knižní desky: Základem je karton potažený barveným plátnem. Ve dvou ohybech hřbetu je pouze plátno. Do desek se nakonec vyhotovil ozdobný vlis.

Pro finální zkompletování knihy je třeba sešité knižní bloky oříznout ze tří stran na požadovaný výsledný formát, v našem případě ještě dle originálu obarvit boky svazku (ořízku) pro zvýraznění červeně, a vlepit pomocí uchycovacího dvojlistu (předsádky) do desek. Pod předsádku je ještě vlepena jedna bílá záložková stužka.

A kniha je hotova . . .

Stará a nová	Porovnání	To by měla každá knížka umět – otevřít se čtenáři

Kovolisty použité pro ofsetový tisk v tiskárně byly umyty, zakonzervovány a uskladněny pro další použití ve vodotěsném obalu. Naskenované retušované obrázky připravené pro jednotlivá užití, jakož i hrubé skeny pro srovnání či případnou jinou úpravu v budoucnu byly vypáleny na CD spolu s touto Historií a uloženy na několika místech.